MŮJ PŘÍBĚH aneb KUDY SE VINULA MOJE ITALSKÁ CESTA

IMG_1979.JPG

Často dostávám otázku, proč jsem si vybrala italštinu. Upřímně - nepamatuji si to. První ochutnávku jsem měla asi ve 12 letech, když na mé základní škole otevřeli na pár měsíců zájmový kurz italštiny. Určitě jsem neměla ani tušení, jak důležitou a srdcovou záležitostí se pro mě v budoucnu tento jazyk stane. 

 

V posledních letech se stalo mou vášní dokonce italštinu vyučovat - baví mě, že můžu předávat svým studentům znalosti a zkušenosti z vlastní praxe a ne jen umělé fráze, které mě naučili na univerzitě.

Užívám si, že konečně po letech se můžu začíst do původní italské knihy, přeložit text oblíbené písničky nebo být plnohodnotnou součástí rozhovoru mých italských přátel. A už rozumím většině hovorových výrazů, které tak rádi používají!

Ale vždycky to tak nebylo...

Do prvního opravdového kurzu na jazykové škole jsem se přihlásila v 1. ročníku na střední škole a byla jsem tam z daleka nejmladší (jedním z dalších studentů byl můj tehdejší profesor zeměpisu 😁). Žádný konkrétní důvod jsem pro svou volbu neměla, v Itálii jsem nikdy předtím nebyla a italština se mi prostě jen líbila.


Pár let na to se moje sestra přestěhovala "náhodou" zrovna do Itálie a tak jsem dokonce měla možnost tam strávit několik týdnů v roce. A to jsem se poprvé začala seznamovat s opravdovou italštinou. Začala jsem si taky postupně uvědomovat, že je VELMI odlišná od té, co jsem znala z učebnic.

První au-pair


První velké procitnutí pak nastalo v roce 2010, kde jsem poprvé odjela na léto jako au-pair do italské rodiny z Janova. Po 4 letech kurzu v jazykové škole, jsem si byla docela jistá svými dobrými znalostmi jazyka, ale realita mě docela rychle vyvedla z omylu. Nešlo jen o to, že jsem italštinu neměla vůbec naposlouchanou, mým největším problémem byla neznalost hovorových frází a slovíček, které se běžně používají v mluvené italštině, ale v učebnici je nenajdete.

44722_1461927280959_4457384_n_edited.jpg

Erasmus


Tehdy jsem se rozhodla, že potřebuju strávit v Itálii víc času. Jako nejjednodušší řešení se mi tehdy zdál studijní pobyt Erasmus. Nastoupila jsem proto na univerzitu do Brna, obor Italský jazyk a literatura, a Erasmus jsem si vyřídila hned na následující ročník. Abych byla úplně upřímná - Erasmus je spíše o setkávání se studenty z jiných zemí a místní se na nás dívali trochu skrz prsty. Italštinu jsem tedy neposunula tak, jak jsem si představovala, ale za to jsem si odnesla nespočet neopakovatelných zážitků.

945035_4650934124181_2093958829_n_edited

Z Erasmu jsem si přivezla přátelství na celý život.

Podruhé jako au-pair

Co se týče italštiny, vynahradila jsem si to dalším létem jako au-pair u rodiny z Lecce a tentokrát to bylo velmi komunikačně intenzivní, až  i z toho šla někdy hlava kolem. (Tip - pokud chcete při pobytu v Itálii opravdu procvičit konverzaci, miřte vždy na jih.)


Na konci mého bakalářského studia jsem tedy podtrženo sečteno měla za sebou rok života v Itálii a začala jsem se mít pocit, že jim konečně trochu rozumím.

IMG_6034.JPG

Konečně se tam stěhuji!

 

Už to nebudu tady dál natahovat - Itálie mi přirostla k srdci, a tak když se mi naskytla příležitost, rozhodla jsem se tam přestěhovat. V Itálii jsem pak strávila krásné 4 roky. Nebyla to vždy procházka růžovou zahradou a jako cizinka žijící v jiné zemi mám i já zásobu teď už úsměvných zážitků, při kterých mi ale tehdy do smíchu rozhodně nebylo.

 

O některé z nich se určitě časem podělím i s vámi.

Jestli máte pro italštinu stejnou vášeň jako já nebo se teprve oťukáváte, v každém případě jste tu správně. Gramatika i slovíčka jsou důležité, ale tady najdete to, co vám pomůže se opravdu přiblížit moderní hovorové italštině a plně se tak ponořit do úplně nových zákoutí, která nám italská kultura nabízí. Ať už je to jídlo, hudba či historie.

Ať už se potkáme jen virtuálně nebo osobně na některém z mých kurzů či na individuální lekci, jsem moc ráda, že jste zavítali na mou stránku a doufám, že vám přinese alespoň tolik užitku, jako přináší mě potěšení její tvorba.

 

Buona giornata e spero che ci vediamo presto!

 

Lenka